Historie Hrobu
 
      Nejstarší dochovaný záznam o Hrobu je z r. 1282. Je jím kupní smlouva, ve které Alžběta, abatyše benediktinského kláštera v Teplicích, prodává Verneřice a Hrob Theodorovi, opatu cisterciáckého kláštera v Oseku.
     Původ názvu města Hrob není přesně znám, nejpravděpodobněji to byl příkop nebo jáma, jimiž horníci pronikali ke stříbrné nebo jiné rudě. Hrob se od roku 1282 postupně jmenoval Grap, Grab, Hrob, Clostergrob, Klostergrab, Hroby, a nyní Hrob.
     Město vzniklo poblíž prastaré obchodní stezky z Halle nad Sálou do Prahy. Zhruba v pol. 15. století se v Hrobu začalo dolovat.
  Význačná data:
- 1458 bylo uděleno Hrobu privilegium týdenního trhu
  - 1477 bylo uděleno právo používat městský znak
                                                        
  - 1478 udělil král Vladislav II. Hrobu právo pečetit červeným voskem
- 1594 byl Hrob povýšen na královské horní město
- 1602 byla dokončena výstavba katolického kostela sv. Barbory (patronky horníků) - z kamene. Tento kostel byl v r. 1632 vypálen a v r.1637 znovu postaven.
- 1617 12. prosince byl v Hrobu vypálen a rozbořen protestantský kostel. Jeho vypálení (spolu s uzavřením kostela v Broumově) posloužilo jako záminka protestantským stavům pro započetí českého stavovského povstání (a tím i třicetileté války).
- 1870 byla zde postavena škola
- 1885 zde byla zavedena železnice
- 1902 byl postaven evangelický kostel (secesní stavba od drážďanských architektů R. Schillingera a W. Graebnera)

  Úvodní stránka